Varva

Příklad klastických varev; světlé vrstvy jsou hrubší sedimenty z léta, tmavší vrstvy byly vytvořené v zimě. Snímek pochází ze čtvrti Macherslust v Eberswalde, Brandenburg

Varva je roční vrstva sedimentu nebo sedimentární horniny.

Slovo „varva“ je odvozeno ze švédského slova varve a znamená „cyklická vrstva“. Poprvé bylo toto slovo použito Švédskou geologickou službou v roce 1862 jako „hvarfig lera“ (vrstvený jíl) při popisu pravidelně ukládaných vrstev jílůproglaciálním prostředí na jedné z prvních geologických map Švédska.[1] Původně byl výraz varva používán pro jednotlivé prvky roční vrstvy v sedimentech ledovcových jezer, na Geologického kongresu v roce 1910 však švédský geolog Gerard De Geer (1858–1943) navrhl novou formální definici, ve které je varvou nazvána celá vrstva usazeniny, která vznikala během jednoho roku.[2]

Z mnoha periodických geologických jevů patří varvy k nejdůležitějším a nejilustrativnějším prostředkům k výzkumu klimatických změn. Ve stratigrafii lze ve varvách pozorovat záznamy s nejjemnějším časovým měřítkem.

Roční vrstva může být dobře viditelná, protože částice ukládané na jaře, kdy je výrazně vyšší přítok, jsou výrazně hrubější, než částice ukládané během zbytku roku. Tím vzniká každoročně dvojice vrstev – jedna hrubší a jedna jemnější. Varvy vznikají pouze ve sladké a brakické vodě, protože v normální mořské vodě dochází, díky vysokému obsahu soli, ke srážení jílu do hrubých zrn. Protože k tomuto srážení dochází celoročně, je prakticky nemožné rozeznat jednotlivé vrstvy v mořských usazeninách.

  1. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Zolitschka není určen žádný text
  2. Chybná citace: Chyba v tagu <ref>; citaci označené Geer není určen žádný text

Developed by StudentB